Lekce 3 - tóny

Díky minulé lekci už víš něco o půltónech a intervalech. V této lekci to ještě trošku rozšíříme. Důležité je si pamatovat, že pohyb o jeden pražec nahoru/dolů znamená, že hraješ tón o půl tónu vyšší/nižší.

Když budeš postupovat na spodním E po půltónech (po pražcích) a hrát každý tón, zazní tyto tóny:

Symbol # znamená, že tón je vyšší o jeden půltón (např. G# je o půl tónu vyšší než G). Často je také používán symbol b, který znamená, že tón je o půl tónu nižší... Pokud bychom použili b místo #, názvy tónů v tabulce by vypadaly takto:

Ovšem nehledě na značení, F# a Gb jsou ten samý tón. Podobně G# a Ab, A# a B, C# a Db, D# a Eb. Pro jednoduchost jsem se rozhodl dále používat pouze symbol #. Výjimkou je pouze tón B, který je stejný jako A#. Nicméně je zvyklostí používat B.

Teď se podíváme na názvy tónů na další struně, tedy na struně A:

Pokud porovnáš názvy tónů na struně A s těmi na struně E, můžeš zjistit jistou podobnost. Když stiskneš strunu E na 5. pražci, hraješ tón A - tedy ten samý tón, jako sousedící prázdná struna. Následující názvy tónů na struně E (6.pražec, 7.pražec,...) jsou stejné jako tóny na struně A (1.pražec, 2.pražec,...).

Když tohle víš, může začít ta pravá zábava :) Můžeš hrát intervaly (dva tóny) najednou. Pokud chceš zahrát čistou primu (1), tak stiskni 5.pražec struny E a zahraj ji dohromady s prázdnou strunou A (vzhledem k tomu, že se jedná o stejné tóny, využívá se této znalosti při ladění kytary). Chceš-li zahrát interval čistá kvinta (5), zahrej prázdnou strunu E dohromady se strunou A stisknutou na druhém pražci, atd.

Zde jsou názvy tónů na všech strunách od nejtenčí po nejtlustší. Všimni si, že skoro mezi všema prázdnýma strunama je interval čistá kvarta (5 půltónů), ale mezi strunou G a H je interval velká tercie (4 půltóny). V prvním sloupci jsou názvy tónů, když hraješ prázdné struny:

Časem se bude hodit znát názvy tónů na spodním E a na struně A, tedy na posledních dvou řádcích.

Pokud zvolíš E jako základní tón, můžeme tu samou tabulku přepsat do intervalů. To je často mnohem praktičtější než názvy tónů.

Tyto intervaly můžeš jednoduše přepočítat pro jakékoliv místo. A když víš, kde intervaly leží, můžeš konečně začít vytvářet vlastní akordy!

Cvičení pro tuto lekci:

Začni strunou spodní E. Nejprve ji zahrej prázdnou a postupně se posouvej po pražcích nahoru a při každém zahrání tónu řekni nahlas, o jaký tón se jedná (E, F,...). Co se týče výslovnosti, tak když je někde křížek (#), tak se za písmenko přidává is. Tedy F# čti jako Fis.

Až to projdeš od spoda nahoru (k oktávě) a od shora dolů, začni se po struně pohybovat náhodně a říkej název tónu, na kterém se zrovna nacházíš. Až ti to nebude dělat problém, tak si napiš několik tónů náhodně za sebou, třeba E, C, D, G a následně tyto tóny zahrej.

Ve druhé části cvičení proveď ty samé úkoly, ale tentokrát na struně A.

A v posledním cvičení si nakresli začátek hmatníku (6 vodorovných čar - struny a 6 svislých - pražce), na jakékoliv místo napiš 1 a po vzoru poslední tabulky doplň ostatní intervaly a všimni si, jak na sebe navazují. A pozor na přechod ze struny G na strunu H :)

Příští lekce: první akordy

Všechny lekce:

lekce 1 - první kroky

lekce 2 - intervaly

lekce 4 - první akordy

lekce 5 - sedmičkové akordy

lekce 6 - volné akordy

lekce 7 - akordové postupy I

lekce 8 - akordové postupy II

lekce 9 - arpeggia

lekce 10 - stupnice